Ambiciózní plán kancléře Olafa Scholze vybudovat z Německa světového lídra v oblasti polovodičů se zadrhává a odstoupení společnosti Intel je významnou ranou.

Rozsáhlé prázdné pole ve východním Německu bylo kdysi ústředním bodem odvážné vize transformace největší evropské ekonomiky. Právě zde, na okraji Drážďan, kancléř Olaf Scholz v horkém srpnovém dni slavnostně položil základní kámen pro stavbu špičkového závodu Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC). Po boku předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a dalších hodnostářů Scholz symbolicky zahájil něco, co, jak doufá, bude novou érou pro německé aspirace v oblasti špičkových technologií.

Jen o několik týdnů později však Scholzova vize narazila na vážnou překážku. Společnost Intel Corp. oznámila zastavení svého projektu na výrobu mikročipů v Magdeburku, dalším kritickém místě ve východním Německu, který stál 30 miliard eur (32 miliard dolarů). Tato pauza, která byla kvůli nejisté poptávce na trhu formulována jako dvouleté zpoždění, připravila Scholzovu polovodičovou strategii o její korunní klenot.

Slabá vize

Scholzův sen proměnit Německo v polovodičovou velmoc nyní visí na vlásku. Ačkoli jeho asistenti trvají na tom, že kancléř zůstává odhodlán, rozhodnutí Intelu zasadilo jeho snahám o zakotvení německé průmyslové politiky v oblasti výroby vyspělých čipů významnou ránu.

Strategie Německa stát se lídrem v oblasti polovodičů je součástí celosvětového závodu o zajištění dominantního postavení ve výrobě čipů - často označované jako „ropa digitálního věku“. Mikročipy mají zásadní význam pro technologie od umělé inteligence po elektromobily. Evropa se však snaží držet krok. Evropská unie si klade za cíl zdvojnásobit svůj podíl na celosvětové výrobě čipů do roku 2030 na 20 %, ale v roce 2024 činil tento podíl pouhých 8,1 %. Analytici předpovídají, že bez výrazných investic by mohl do roku 2045 klesnout na 5,9 %.

Dotace a konkurence

Německý plán se do značné míry opíral o dotace, včetně 10 miliard eur z prostředků daňových poplatníků, které byly nabídnuty k nalákání společnosti Intel do Magdeburku. Konkurenční země, jako jsou Spojené státy a Čína, však využívají mnohem větší finanční pobídky. Americký zákon CHIPS Act poskytuje 39 miliard dolarů ve formě dotací a daňových úlev, zatímco Čína vyčlenila 142 miliard dolarů na podporu svého čipového průmyslu.

Kritici tvrdí, že samotné dotace jsou nedostatečné. „Proti nepříznivým podmínkám nelze bojovat dotacemi,“ řekla Veronika Grimmová, členka Scholzova hospodářského poradního sboru. Jiní poukazují na to, že Scholzův plán postrádá souběžnou strategii, která by podpořila poptávku po čipech, jež by tyto továrny vyráběly.

Výzvy v celé Evropě

Německo není samo, kdo čelí výzvám. Intel odložil plánovanou továrnu v Polsku a společný podnik ve Francii za 7,5 miliardy eur, na němž se podílejí společnosti STMicroelectronics a GlobalFoundries, se také zastavil. Nikde jinde v Evropě však nebylo do polovodičových projektů investováno tolik politického kapitálu jako v Německu.

Pro Scholze jsou sázky vysoké. Jeho vládní koalice tří stran se v listopadu rozpadla kvůli neshodám ohledně rozpočtových priorit a v únoru se budou konat volby. Kancléř nyní čelí kritice za to, že se mu nepodařilo splnit sliby o hospodářské revitalizaci východního Německa, regionu, který se stále potýká s úpadkem těžby uhlí a dalších tradičních průmyslových odvětví.

Hledání alternativ

I přes tyto neúspěchy Scholz a jeho vláda zkoumají alternativy. Snaží se získat společnost Samsung, která však zatím neprojevila zájem o rozšíření výroby v Evropě. Německé ministerstvo hospodářství mezitím oznámilo nové kolo dotací na výrobu polovodičů a vyčlenilo 2 miliardy eur na podporu 10 až 15 projektů v celém dodavatelském řetězci.

Zbývajícím světlým bodem v německých ambicích v oblasti výroby čipů je European Semiconductor Manufacturing Company (ESMC), společný podnik zahrnující společnosti TSMC, Infineon Technologies, NXP Semiconductors a Bosch. Scholz v srpnu slavnostně otevřel závod ESMC v Drážďanech a ten zůstává jedním z mála hmatatelných výsledků jeho velkolepé vize.

Závod s časem

Ambice Německa stát se lídrem v oblasti polovodičových inovací se prozatím zdají být nedosažitelné. Například společnost TSMC nebude vyrábět své nejpokročilejší čipy mimo Tchaj-wan, což omezuje technologické zisky, kterých může Německo dosáhnout.

Jak čas běží k únorovým volbám, průzkumy naznačují, že opoziční křesťanští demokraté jsou připraveni zvítězit. Scholzův sen o vybudování Německa jako světového centra výroby čipů může vyžadovat nejen více času, ale také nástupce, který ho dotáhne do konce.